Byl spoutaný. Seděl na zemi. Měl svázané oči. Slyšel jen podivnou řeč, které nerozuměl.

Najednou mu někdo stáhl šátek z očí a poskytl se mu

Murgeit věděl moc dobře, že by se jeho vítězství nad bandity rychle rozšířilo a za chvíli po něm šli všichni široko daleko. Nechtěl mrhat svým

Murgeit už byl na cestě několik dní, jako každý večer rozdělal malý oheň, u něhož přespával. Pustinu, na kterou se neopovažovala žádná, ze stran dlouholetého

Murgeit se natáhnul, aby dosáhl na nejvyšší poličku. Na svůj věk byl dost nízký a vypadal hrozně malý, ale byl za to vděčný. Během nejrůznějších

Murgeit nedokázal usnout. Ležel v posteli a vedle něj ležela bělovlasá žena, která ho večer doprovodila k radě. Normálně by Murgeit usnul v jejím objetí,

Murgeit šel vedle bělovlasé ženy a nedokázal z ní spustit oči.
“Co se na mně furt díváš?” zeptala se ho žena, když už takhle zahnuli

Byl horký den a na zpoceného Murgeit dopadaly žhnoucí sluneční paprsky. I když bylo neskutečné horko a malé děti seděli ve stínech, sledujíc cvičícího Murgeita,

..celý tento týden se můžete těšit na krátké díly, menší povídku. Těště se