Slaná voda s příchutí slz


Další noc nastala, a tak na pláži sedím sám
Nad hlavou mám zářivé hvězdy
S krásnou vzpomínkou si pohrávám
A po nohách mě hladí mořské vlny
V ústech cítím sůl
Ne však z vody
Ale ze slz
Které mi po tváři proudí
Kolem nosu, přes koutky úst až k bradě
Odkud padají níž
A ztrácí se v moři
Odplouvají pryč
Možná k tobě blíž
A možná ještě dál, než jsem já
To už nikdo ale neví

Teď jsem to moře já
Neklidné
Hlavně u skal
Tříštím se o ně
Jen pár čar, které nyní říkají
“Chybíš mi”, a já jen doufám
že se na mě za to, lásko, nezlobíš
Pohled na slzy tvé
Pocit vážně nesnesitelný
Cítím se při něm tak bezbranný
Nemůžu dělat vůbec nic
Alespoň rozumíš pocitům mým
A já jistě vím, že cítíme to stejně
Ten stesk
Je tak příšerný
Ty chvíle před usnutím
Kdy myšlenky k poslušnosti nutím
Slzy na krajíčku si držím
Tělo k obejmutí
Mi tu chybí
“Prosím, čas urychlit!” si přeji

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *