Jedna za druhou
Vlna za vlnou
Odráží se o boky naší lodě
Když horký sluneční svit dopadá na mou kůži
A já jako bych ho neviděl
Hledím tak nějak skrze něj
Na myšlenky v mé hlavě
Vidím tvář tak nádhernou jako žádná jiná
Přeji si jen, aby tu u mne byla
A mohla tento okamžik sdílet semnou
Stejně jako všechny, které se staly a ještě stanou
A i přesto se stále usmívám
Nedávám na sobě tento stesk znát
Snažím se celé dny si užívat
Až dokud nenastane noc
Tyhle večery já už nadále nezvládám
Noc, co noc je to horší, tak co dělat mám?
Neslyšet ani její hlas
Bez doteku, bez jejího teplého těla usínat?
Jak?