Za osamělého večera


Jsem tvoje rozbité sklo,
které tě pořezalo.
Nechceš mluvit znovu se mnou.
Bojíš se, že bych tě mohl znovu říznout.
A já možná pochopil postoj tvůj,
ale přesto prosím stůj
a se mnou mluvit znovu zkus
Stýská se
včera i zítra
Stýská se
stále
po pohledu

Popsat nedovedu
jak z nitra
prosí
mé němé já
to Tvé “cosi”,
aby bylo,
jako nedávno,
aby neztratilo
třpyt
S Tebou
být
dohromady ..
Stýská se
teď a tady
Bez Tebe
umřu
… hlady

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *