Sonet


Nejkrásnější tvá hruď je
Avšak ne proto co vidí lidské oko
Nýbrž jen proto, co uvnitř jest
Srdce, jenž jí buší tam hluboko

Vždy když jsem u ní byl
Naslouchal jsem tomu rytmu
Jak zrychloval, když jsem se přiblížil
Vždy jsem si říkal, jak s ním splynu
Teď však mi chybí nejen on
Chybí mi každý pouhý dech
Vypustil bych až k nebi i lampión
Jen abych pocítil letmý dotek
Její jméno bych klidně zvolal
Z nebe ji zase zpět přivolal

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *