Jednoho večera . .


nemůžu spát
i když bych tak moch chtěl
chtěl bych další den
a Tebe v něm jen
aby už bylo ráno
a já mohl zase s Tebou být
s Tebou po svém boku
cítím se nejšťastnější
nikdy mi nebylo líp

a o to horší jsou tyto chvíle samoty
a v uších mám jen tóny
papír s verši
milostnými
verše jenž jen s těží
popíšou skutečnost
Tvé dokonalostí
jen s těží s nimi popíšu
jak roztomilá jsi
když se směješ
na mě, nebo jen mě
hlavně že jsi šťastná
a já smím být v tu chvíli vedle Tebe
držet Tě za ruku
i za Tvůj bok
přitulit se k Tvému krku
kéž bych směl i v noci
a jen tak spát
s Tebou se probouzet
a Tvou vůni čichat
jen Tebe milovat
každou minutu protáhnout
nebo jen zastavit čas
a nekonečně žít
být s Tebou jen
a s úctou vidět
každou maličkost Tvou
Tvé rty
které lahodnou chutí oplývají
a těch mých se dotýkají
jiskry v Tvých emeraldových očí
když si mě prohlížejí
nenápadně
pak už Ti jen říct
jak moc Miluji tě

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *