Mé tělo leží na zemi
už prolezly jej červy pomalu sežerou mi maso a potrhají nervy
ještě předtím dej mi chvíli přednést tenhle krátký brak
o člověku co býval snílek však zbyl tu z něj jen tenhle vrak
kdo zavinil tu změnu možná osud, možná kudla
byla lesklá, ostrá, ale teď jen matně zrudla
otevřela ránu a krev crčí jako voda
necítím už nic, přišlo jen čekání na spánek
a to vždy byla nuda