Malé tanečnice
v šatech červených
tančí s pohyby větru
aniž by tušili
že můžou tou krásou
způsobyt boslest a utrpení
Udiveně na ně hledím
vduchu si přeji být jednou z nich
a když oči otevřu
je tomu tak .. jak si přeju
V plamenech ležím
bolest po celém těle
utrapu s úsměvem…
Ano usmívám se na smrt
jak se ke mne pomalu blíží
volám ,,zrychly!”
,,vem si mě a zbav mě trápení”
Bohužel se otočí
odchází
plameny zmizí
a mě se slzy v očích objeví
zase jenom sedím u táboráku
a pozoruji plameny
které mé tělo hřejí.