..je odborné označení pro extrémní nebo neopodstatněný strach z výšek či hloubek.

a ano, já jí trpím…

Možná se někomu zdá být divné, ten název, ta fotka k tomu… ale je to tak. Mám strach z výšek. A to i když jen někoho vydím, tak zítím jak mi kamenní kolena. A i sám.. od malička mám strach ze vůbec přiblížit i k zavčenému oknu 5 patra budovy kde jsem bydlel.. Možná už ste někdo četl menší článek o strachu který jsem psal.

Strach, fobie .. je to skoro to samé a přitom odlišné. Jak se to vezmé. Akrofobie není jediná kterou mám. Je ještě jedna, ale tu zde nechci rozebírat, ale právě jí bych nemohl řadit jako strach. Je v tom podstatně rozdíl. Ale zpět k věci. Prostě trpím tím, čím trpím.. Ale to mě snad nemůže vyřadit ze hry.. Snažím se s tím bojovat a i když u toho mostu stojím, obejdu si ho, jdu po zábradlí, nebo dělam tento kousek, vždy a stále cítím ten strach. Však něco v těle mne nutí si ho užít. A i když necítím nohy, motá se mi hlava, stalé cítím onu potřebu to ze sebe dostat, sám sebe a mysl překonat a jít do toho. A také to udělám. A pak… sem štastný. Zase sem to zvládl a zase si nesu ten pocit vítězství nad sebou samým.