Celou noc nespím, nemohu
v myšlenkách se ztrácím, už nic nezmohu
vidím tvůj obraz, a mě chybí úsměv
neznám ten důvod, proč trýzní mě smutek.
Probděná noc, a já upadám
nemohu vstanout
bolí mě kolena
bolí mě kolena
třesu se zimou, jenž by mi měla být milá
teď však zdá se být nepřátelská
bojím se o sebe
v mysli mi mr*á
stestk po tobě a má vlastní hloupost
tvé štěstí je pro mě víc
než vlastní život
život který je nic
a já chci být
stebou a v náručí tě sevřít
teď však mohu jen
napsat ten poslední verš
protože i skrz smutek
Miluji Tě
protože i skrz smutek
Miluji Tě