Než vyjde slunce,
před svítáním,
když měsíc se jemně k lesu sklání
budu snít.…o tobě <3
Popluji řekou stříbrnou,
kudy mě proudy poženou,
popluji po moři snů,
skleněnou hladinou dnů.
A pak, po spoustě bezejmenných měst,
po myriádě hvězd,
po zlatém prachu cest,
kudy mne můžeš vést,
se probudím...byl to pouhý sen!
Další den prachu z komínů,
mozaiky ze splínu,
další den plný masek šťastných tváří,
zpod kterých nejistota září.
A co příště?
Stačí jen pár slov, tebou pronesených..
vibrace zvuku, nesoucí se docela tiše
když nevíš, jak se to píše…popis citů…