Na pokraji toho co vám bylo vším
tiše své dílo dovrším
Jen tiše opustím tento svět
ne, nechi znát žádnou cestu zpět
Nechi už posloucht ty lidské lži
chci se stát vodou jež drobně mží
Klidně a nezhýrale padat dolu
avšak pád to bude bez jakéhokoliv bolu
Nebude to tvrdý, těžký pád
když dopadnu budu tam kde mě má každý rád
Nikdo mi už neřekne to smutné “Miluji tě” ..ani ty ne
tak smutné… co stejně vždycky ohromí tě
Jak člověk dokáže stále stejnou chybu odpouštět
jak dokáže neunavně hledat dobrý střed
Já to nedokážu, bez tebe ne..
proto si teď oprať kolem krku vážu
Odpouštím…hlatvně ty!
Odpuste…také ty!
..nebojte se, zetím je to jen můj sen..
..nebojte se, zetím je to jen můj sen..