Ráno


Venku již svítá
a obloha rudne.
Na Tvou krásnou tvář
dopadá paprsek slunce.
Tak nádherná jsi.
Snad se Ti něco hezkého zdá.
Tvé rty, tak neklidné se zdají být
o tvůj spánek teď strach mám.

Tak přitulím se ještě k Tobě,
obejmu Tě kolem pasu,
snad ještě neprobudím Tě,
víš, že jen to nejlepší pro Tebe chcu.
Víš
vždy tomu tak bylo,
ať byla noc, či nastalo ráno.
Tvé štěstí se mým stalo.
Přeji si,
aby to nikdy neskončilo.
***
**
*

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *