Dny jsou dlouhé
a noci ještě delší
jen červené víno
zahřívá mé kosti
když studí mě
to že tu nejsi
jen pozoruji to pulzující město
déšť bubnuje mi do okenic
kdo ví, proč je mi teď na nic
slyším křik dvou sov
taky se asi bojí
co přinese jim přítomnost
Nemám koho objímat
přes rozpálenou kůži
chtěl bych tvé bledé tělo
láskou zahřívat
přivítat tě na svém prahu
a už tě nikdy pryč nepustit
naslouchat společnému dialogu
našich dvou tlukoucích srdcí
sladká jsou to slova
hudba naší budoucnosti
ale já v to věřím
že spolu budeme dlouho
jsi moji vysněnou touhou
nikdy bych si neodpustil
kdybych tě opustil
Dala jsi mi šanci
a já se ji nepustím
nejsem blázen
nikdy již nechci
chodit po tomhle světě
aniž by jsi ty nestála
po mém boku
tak neboj se a věř
pojď dál žít
tento překrásný sen
Hvězdy svítí nám na cestu
chtěl bych s tebou
zase vyhlížet tu první
a rozhýbat Velký vůz
pojď postavit most
co spřáhne naše životy
a nikdy ho nic nezničí
žádná velká řeka
neb máme pevné břehy
vyztužené polibky
kusem něhy
a jemnými doteky…