A jenom čekám.


Ještě stále jist si nejsem
zda skutešně pravý život žiju
neboť ve svých myšlenkách ztracen
tvou tvář si v nich představuju

a možná to může znít až směšně
když to takto prostě říkám
i když je to vlastně běžné
že svého života se zříkám
A jenom čekám
na onen okamžik
– bod zlomu –
kdy ukončím svou pouť zde
…………..
nebo budem navždy spolu

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *