V představách


Mé tělo to Tvé stále cítí,
tu chvíli prožitku lehkosti bytí.
Vidím nahé tělo do rytmu se vlnící,
v poloze tak nádherně polosedící.
Cítím na sobě polibky Tvé,
rozdávající rty rudé jako růže rozkvetlé.
Stále to cítím i když nejsi se mnou
snad i Ty trpíš představou stejnou

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *