Chvíle, kdy sedíme naproti sobě
Dva lidé, co se narodili ve špatné době
Kdy oba víme že jsme ztracené duše plné smutku
Pro dobro našich duší jsme sami – ale spolu
Moment kdy oba víme že někam patříme
Náhle procházíme davem
Štěstím, mládím a chutí do života záříme
Večer kdy si přejeme ať nikdy nezestárnem
Démoni v mé hlavě mi ukázali tebe, mou múzu
Oči které jsou vrata do tvé duše, oči které umí rychle svést
Vlasy jenž rudě září, že i růže se stydí kvést
Rty, jenž by byla radost políbit, avšak co tu bez tebe zmůžu
Smutný básník co má opět v srdci klid
Jeho duše zažívá po dlouhé době mír
S úsměvem prochází se po světě
je to opět chvíle kdy vidí krásu v každé větě
19. září 2019