Bunney


Sedím a přemýšlím, lampa svítí
Kam zmizel ten starý, dobrý králík?
Snad neodešel jako sníh, jak jarní kvítí
nevinné a krásné

Snad nezmizel jako klapoty klik, jež střeží nové obzory
Jako vězeňské závory, jak na koberci třásně
Snad unesl ho vítr, či déšť ho možná splách
Stejně jako zbytek kapek, co dohromady celek tvoří
pak dostanou se k moři
Jak zvuk klavíru klapek, co i z chlapů dělá ženy

Proč nastaly ty změny?
Proč mír se změnil v zmatek?
Je to vina tahů, jež nedávaly mat? Či může za to věk, ten nelítostný kat?
Snad byla to cesta, jež nevedla ho k cíli
nebo hloupá, hloupá věta řečená v nepravou chvíli?

Kdo vyřízl mu srdce a místo něj dal vosí hnízdo?
Ze zvolená kniha, zle zvolené místo?
Kdo jeho osud sdílí?
Proč ikdyž je vším, je stejně vždycky sám?
Proč otáčí se zády, proč na podlaze leží?
Jak okousané nehty, jako rozbitá okna.

Co jeho city střeží?
Proč jeho srdce doutná? Proč do propasti skáče?
Nejspíš hledá důvody proč pláče, proč sny má plné děsu,
proč propadává stresu.

Je jak prasklá struna na zemi.
Kam zmizel onen králík,
proč vzdaluje se mi?

A Tobě


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *