Někdy je snažší říct to v jiném jazyce,
že to co cítíš a co chceš schovat,
vlastně musí z tebe ven ve svitu slunce,
i když noc má moc to uchovat.
Někdy si přeješ, aby ostatní viděli,
co tvoje oči vidí a nemohou to snést.
Slepá srdce, slepé oči i rty to pěly,
že modlitba tak nemůže se vznést.
Někdy si přeješ věřit v lež,
protože pak větší šanci má světlo.
Svoje srdce pevně si střež,
ač už tolikrát se s hněvem střetlo.
Někdy každý z nás chce žít po svém,
věřit jen v to, v co chcem;
dělat jen kroky, které sami rozhodnem
a snést tíhu světa z našich ramen.