Stále v představách mých
vidím její tvář
tvou tvář – nádhernou
Začínám se těchto představ bát
neboť s nimi přichází
smutek – stesk
po tobě
Chybíš mi
tvá přítomnost
tvé všechno
sám sebe se teď ptám
co jsem udělal špatně
že už nemohu dál
být tvůj král
a ty má královna
vznešená
jenž jsem tak miloval
a ještě i teď
tě miluji
a v hloubi své duše doufám
že pravá chvíle ještě nastane
a budeme opět spolu
snad ne marně