“Jak to začalo?” Ptáte se mě…
Povím vám to stručně, tak prosím poslouchejte.
Byla noc temná a měsíc v úplňku
a já viděl jí tam stát.
Stála tam jen v šatech na okraji parníku,
musel jsem se pousmát.
Nevím čím to mohlo být,
ale v ten moment zbystřila oči své – směrem na mě
a já chtěl se skrýt.
Usmála se také a v očích jí byl vidět plamen.
Hořela touho, tím já byl si jist
a tak vykročil jsem a šel k ní blíž.
Ty rudé oči – já už znal
a kde spatřit jsem je směl
na ten okamžik já už si nevzpomněl.
Vztáhle ku mne ruku a chytla tu mou..
Chlad který její kůži tížil
mi nahnal ihned strach,
avšak touha ve mne nutila mne zůstat stát
Jen jeden krok dělil nás
a tak jsem popošel.
Chtěl jsem jí polibek věnovat,
avšak v tu chvíli bylo po všem..
Místo rtu mých zamířila k tepně krku..
A místo polibku se zakousla..
V tu chvíli jsem si vzpomněl.
Byla to upírka, jenž sála krev…
…mou.