Pomož mi dobrý bože z kruté deprese,
všech těch zlých vzpomínek represe.
Podrážděná duše a pořezané zápěstí,
občas přemýšlím, kde je to slavné štěstí.
Radostné momenty jakoby zmizely,
venku slyším hrozivé výstřely.
Válka, strach a hnus naplňuje svět
a já stojím uprostřed pokoje a držím květ.
Uvadl stejně jako má slabá duše,
ta moje krásná a věčná růže.
Chřadne i má kůže,
kdo k radosti mi dopomůže?