Sám světem jít
Otáčet hlavu od slunce
Od rána začít pít
Abych si nevzpomněl- na tebe
Ani nevím jestli ještě jdu,
nebo stojím na jednom místě.
Nic už nehledám,
ze strachu co pak s tím…
Jsem jako pára nad loukou
Jsem bezmocný jako stočený med
Cítím se prázdný – jako tahle láhev
..tak brzy zbyde ze mě jen ten střep…
Tím vyškrábu si z hlavy
tvoje jméno…
a pak pod něj napíšu
tučně : ” VYŘÍZENO ” ..
Ovšem bude to marný
Bez tebe už to nebude ono
Vždy po tobě budu toužit
Dokud mé srdce tlouct
Řekni, pokud ti bude smutno
Mé dveře jsou ti otevřené
Zavolej, budeš-li chtít slyšet můj hlas
Vrať se, chceš-li mě znovu milovat