V zahradě nekonečné
roste malá slunečnice
smutné ji stráží obrazy
plamenů strachu
v nicotné maličkosti
své, si nese břímě
v tom nočním tichu,
kdy slunce spí
tiše její slzy stékají
po žlutých lístcích
nenaplnitelné naděje,
že jednou zase, ze tmy
vyjde…
….láska