Oslepen
záři slunce
skláním hlavu
bojím se
poslední chvíle
jdu jak bych šel míle
užívám si pohyb
se skleslým pocit
slzy z očí padají
pocit viny vnímám
už nebojím se
na smrt svou se vydám
zvedám hlavu
poslední teplo
na tváři od slunce
a jdu
si pro smrt svou
s úsměvem že prožil jsem
život krásný