Tvůj pohled je jako mihnutí stromu,
stromu co žije svůj život znovu a znovu.
Vyklíčí, vyroste a z výšky se dívá,
na nás, a přitom hlavou kývá.
Tvůj úsměv je jako slza perly,
perla co stéká po břehu jehly,
tak šťastná, že má kam plout,
kam dopluje je jen na nás dvou.
Tvé oči jsou jak soumraky slunce,
září tak jasně až do konce.
Plné jsou jisker a odlesku vah,
jak těžké si jich nevšímat.
Mlhavý pohled jasnější střídá,
když má ruka v té tvoji dřímá,
dřímá a bdí svůj sen, pojď
vezmu tě za sluncem.