Pochopení
Kdysi dávno síla temná
chopila se vedení
Kdysi dávno síla temná
chopila se vedení
nad mou duší zcela
zničila mé vědění
Teď však ale síla vůle
bojuje s tou temnotou
mysl mou očisťuje
navrací tu krásu svou
EVOLUCE
Chci žít život podle sebe
a ne podle osnovy
jak si můžou vůbec myslet
že poslechnu je na slovo?
Proč si vláda myslí
že může ovládat svůj lid
No tak lidi proberte se
ať můžem začít žít..
No tak lidi proberte se
ať můžem začít žít..
Život už smysl nedává
neboť je pravda ztracená
pouze ta lež odporná
v lidských myslích se ozívá
Boj
Zabodli se meče
Zabodli se meče
mnoho krve ze mě teče
to mě ovšem neodradí
právě naopak
značnou převahu to po mě přivádí.
Že umírám si myslí
a tak zeslabí své smysli
Toho hned využiju
svůj meč rychle uchopím
ze země se zvednu
a do srdce mu poslední .. ránu udělím
Diablo
Andariel v combách lehla
Duriela kletba stihla
Memphisto se neubránil
Diablo se ani nebránil
a nakonec Baal
ať udělám chybu si přál
Osamocen
Na hladině za noci temné
jen svit měsíce se odrážel jemně
teď, když se ale přiblížím
a sebe tam vidím
sklesnu
protože tam sám
bez tebe stojím
Žít s tebou
Záclona noci se pomalu odhrnuje
za obzorem zář slunce vládu dne oznamuje
za chvíli rozjasní i potemnělé nebe
hleď ať ta zář prozáří i tebe
Každý z těch nových dnů
můžeme jen jednou žít
co zkusit některý z těch nočních snů
ve skutek denně proměnit?
Láska
Láska je láska, ta poučovat si nedá
srdce co zasáhnout má, sama si hledá
stejně jako obloha svojí hladinu má
že on a ona nejsou je nezajímá
jedna bez druhé že nemůže být
tak se to člověče snaž pochopit
láska se do srdcí jen ukládat může
a těch se neptá, zda ženy jsou či muže
Slzy
Já vím kdy pláče
schoulená
a v žalu až k bradě kolena
má
ty její slzy
umějí jen téci
jak já bych si přál
umět jí pomoci
Vyznání
nech mě milovat tě
ve vatě i peří
věřím ti pádně
pád mě k zemi přikoval
vykřikovala jsi ohýzdná slova
znovu a zas
čarokrásou pohlcen
osvícen pod svícen klesl
sotva hlesl
lesem se nesl baryton sytý
poklad skrytý jako nýtý ke kůži přibije
křiví je
křiví je
nedočkavě k hlavě
Příroda
kdysi majestátná, krásná
dnes však člověkem zničená
prachem popela zasypaná
lidé si nevážily toho, co jím dává
proto to, co ještě má
si pro sebe schovává
..avšak marně
Pochod
zvuk trubek a bubnů denění
ozívá se při pochodu armády
armáda velká, obrovská
za dusoty kopyt a noh
se lesem ozývá
ze strachu i veverky do stromu zalezli
a i lišky a ježci se do nor schovaly
podle strašlivé ozvěny
se i vesničané do velkých měst rozutekly
Chci
Chci být krásným snem, který sníš,
chci být osobou, vedle které se probouzíš,
chci být zrcadlem, do kterého se zahledíš,
chci být peřinou, do které se zabalíš.
Chci být Tvým důvodem k radosti,
chci tě zbavit kruté minulosti,
chci být středem Tvé pozornosti,
chci být počátek Tvé krásné budoucnosti.
Chci teď s tebou být, šeptat ti slova lásky,
chci tě za ruku držet, hladit Tvé dlouhé vlásky,
chci tě něžně obejmout, Tvé rty líbat,
víc tě k sobě přitisknout, Tvého těla se dotýkat.
Chci to, co v životě je nejvíc krásné,
chci jen lásku, a psát ti další básně,
jsi má beruška, chci být tvůj zajíček,
chci jen šanci, zbavit tě zlých vzpomínek.
To vše chci, avšak mohu jen snít,
chci totiž více, než mohu kdy mít.
Jsi
Jsi moje pusinka, co chci políbit
Jsi moje beruška, kterou chci chytit a už nepustit
Jsi můj medvídek, kterého chci pohladit
Jsi moje peřina, ke které se chci přitulit
Jsi moje sluníčko, které mě rozzáří
Jsi moje kočička, co ve mě štěstí vytváří
=
jak já bych teď chtěl být s ní
mít jí po svém boku
držet jí přitom za ruku
možná ani s ní bych nespal
možná bych jen sledoval
jak krásná je, když spí..